Aktuality

Gratuluji Vám k Vašemu vynikajícímu úspěchu v rámci reprezentace FHS UK na Akademickém mistrovství České republiky v moderní gymnastice! Jak se cítíte po získání bronzové medaile v letošním roce a stříbrné medaile z loňského roku ve dvojboji?

Moc děkuji. Samozřejmě mám z umístění velkou radost. Loňské stříbro bylo příjemným překvapením, ale letošní bronz je pro mě asi cennější. Moderní gymnastika je nevyzpytatelná a obhájit medailové umístění na jediných závodech, kde mohu reprezentovat svou fakultu, navíc v období finálních příprav na státní zkoušky a odevzdání diplomové práce, je pro mě o to výjimečnější.

Jaký byl váš přípravný trénink na Akademické MČR?

Poslední trénink před AMČR se asi nijak zvlášť nelišil od jakéhokoli jiného tréninku. Možnosti trénování jsou pro mě poměrně omezené, proto když už se dostanu do tělocvičny „na koberec“, snažím se čas využít naplno, bez ohledu na to, jestli mě o víkendu čeká závod nebo odpočinek.

Moderní gymnastika je velmi náročný sport, co Vám na něm přijde nejzajímavější a co je pro Vás nejnáročnější?

Odpovědi na tyto otázky jsou hodně subjektivní a proměnlivé. Aktuálně mi přijde nejzajímavější asi to, že mě sport má pořád co učit. I přesto, že se pohybuju ve světě moderní gymnastiky přes 18 let, nepřijde mi, že bych poznala a pochopila vše, co mi sport může dát. A jako ne nutně náročné, ale občas komplikované, vnímám zranění a nemoci. Z těch sama pozoruji, že je se zvyšujícím se věkem čím dál delší rekonvalescence a můžou sezóny poměrně ovlivnit.

Jaký moment Vám z MČR zůstane nejvíce v paměti?

AMČR je z mnoha hledisek opravdu jedinečný závod, takže mi v paměti zůstane určitě spousta momentů. Kdybych měla vybrat jeden, asi by to byl určitý „návrat do mládí“ s bývalými spoluzávodnicemi. AMČR umožňuje závodit komukoli, kdo je studentem VŠ, bez ohledu na to, jestli se v gymnastice nadále aktivně pohybuje. S postupem času skončila většina mých gymnastických kamarádek z různých oddílů po celé ČR, se kterými jsme se vídaly právě na závodech. Toto AMČR nám umožnilo se s některými opět po letech setkat v prostředí, které všechny moc dobře známe, zavzpomínat na společné zážitky a připomenout si radosti i strasti, které nám gymnastika přinesla.

Jak Vás moderní gymnastika ovlivnila jako studentku? Je náročné skloubit studium s tréninky?

Já myslím, že už to ani nedokážu posoudit. Škola a gymnastika jsou mojí součástí od šesti let a určitě se vzájemně ovlivňují poměrně intenzivně. Co se týče skloubení, zastávám pravidlo: „Když se chce, tak to jde.“ Prezenční magisterské studium mám v Praze, trénovat jezdím do svého domácího oddílu v Chomutově, víkendy trávím na závodech po celé republice... Chce to trochu organizace, ale nepřijde mi, že bych ve svém životě o něco přicházela. Na vše, co je pro mě důležité, se vždy najde čas.

Jaké jsou Vaše plány do budoucna v moderní gymnastice?

To se nyní neodvážím odhadovat. Budoucnost může být všelijaká, ve světě sportu obzvlášť. Ať už mi ale život přinese cokoli, budu doufat, že se světem moderní gymnastiky zůstanu ve spojení.  

Rozhovor s Jacqueline Bernasovou vedla Michaela Fikejzová.