Volá-li se dnes hlasitě po potřebě kritického myšlení, pak sémiotika zkoumající to, jak je něco vůbec možné nějak pro někoho representovat, je základem každé intelektuální sebeobrany. Sémiotika je spojena se snahou pochopit a popsat nejen to, jakým způsobem něco tvrdíme a něco usuzujeme, ale také jakým způsobem klameme a přesvědčujeme ostatní. Za samotným sémiotickým bádáním stojí silný předpoklad, že základním médiem jakékoliv orientace ve světě je to, čemu se říká „znak“; resp. jeho činnost, vznikání a působení. Součástí studia je tak jednak procházka intelektuálními kulturami, které se snažily význam tohoto předpokladu metodicky analyzovat (Základní pojmy sémiotiky) a za druhé demonstrace toho, jak lze tyto výdobytky použít a aplikovat na hlubší porozumění mediálních fenoménů (Mediální sémiotika, Sémiotika reklamy, U. Eco: Sémiotika jako logika kultury a Nová rétorika: média, ideologie a argumentace).