Andrea Průchová Hrůzová působí jako ředitelka platformy pro studium vizuální kultury Fresh Eye, kterou také zakládala. Zároveň působí jako akademička na několika institucích. Před studiem na EKS absolvovala bakalářský program všeobecné humanitní vzdělanosti na FHS. Na fakultě chtěla zůstat především z důvodu rozmanitosti předmětů a perspektiv, které ji škola nabízela. „V době mého studia na katedře se teprve termíny jako digitální média, digitální gramotnost a třeba i infrastruktura sociálních sítí a mnohé způsoby chování online uživatelů ustavovaly, a tedy se jednalo o atraktivní pole zájmu. Zároveň mě lákalo kladení důrazu na širší filozofické kontexty rámující způsoby uvažování o poválečné až současné kultuře, z jejichž znalosti čerpám dosud.“

Na studiu oceňovala především aktivní diskuze studujících, přičemž někteří z jejích spolužáků stáli u vzniku platformy Fresh Eye – například Štěpán Pudlák a Michal Svatý. „S mnohými spolužály jsem dodnes v živém a inspirativním kontaktu, jelikož představují nejen výrazné. Osobnosti, ale také zastávají významné pozice utvářející často veřejný mediální diskurz, například Markéta Vozková.“ V rámci studia ji zásadně oslovily hodiny nabízející vhled do filozofických způsobů uvažování o obrazech, jednalo se především o přednášky Michaely Fišerové, Ondřeje Váši nebo Josefa Fulky. „Přestože jsem se nakonec ve svém vlastním pojetí kritického zkoumání vydala směrem, jež čerpá především z oblasti kulturálních studií a společenských věd, přínos těchto pedagogů a obsahu jejich hodin považuji za klíčový pro mé další snažení porozumět světu obrazů.“

Po dokončení studia na EKS dosáhla Andrea Průchová Hrůzová mnoha úspěchů, nás zajímalo především, co ona sama považuje za ten nejvýznamnější úspěch.

„Za významný úspěch dnes považuji dokončení doktorského studia, které pro mě nebylo lehkou etapou z důvodu nedostatku finanční a institucionální podpory, která je doktorandům a doktorandkám v českém prostředí nabízena. V tomto ohledu pro mě byla zásadní zkušenost z Fulbrightova stipendia v NYC (2015-2016), kdy jsem zjistila, jaká akademická podpora mladým badatelům a přednášejícím z řad doktorandů náleží a jaké nasazení od nich naopak žádá. Po návratu do Čech jsem se rozhodla přestat "sedět na dvou židlích" a odešla jsem z práce v kulturním sektoru, abych se plně věnovala akademické a popularizačně-vědecké práci, a to i přes značnou nejistotu, kterou dané rozhodnutí přineslo. Konkrétně mám na mysli nejistotu krátkodobých smluv vázajících se k jednotlivým výzkumům, na něž jsem najímána i k odborné výuce odehrávající se na základě jednorázových dohod. Celkově tedy mluvím o práci v akademickém prekariátu, jíž čelí mnozí mladí postdoktorandi a postdoktorandky. I proto si cením veškeré kolegiální, přátelské a veřejné podpory, které se mi dostává při realizaci aktivit mimo striktně odbornou sféru v rámci Platformy pro studium vizuální kultury Fresh Eye, která již funguje přes deset let a jejíž činnost se stále rozrůstá mezi různorodější skupiny české veřejnosti i směrem do zahraničí. Celý aspekt vzdělávání veřejnosti, popularizace odborného vědění, veřejné pedagogiky, a tedy i tzv. třetí role univerzity mi přijde zásadní a považuji za povinnost o jeho rozvoj usilovat dramaturgickou, organizační i třeba překladovou činností.“