Témata k SZZ Sémiotika (pro imatrikulaci v letech 2016-2018)

Tato státní zkouška je zaměřená na teorii a dějiny sémiotiky a vybraná témata z analytické filosofie. Obsah požadovaných znalostí odpovídá tématům probíraným v rámci kurzů Úvod do sémiotiky, Dějiny sémiotiky, Analytická filosofie I. a II. a Vizuální rétorika I. a II.


Sémiotika


1. Sémiotika jako obor a metoda. Popište vybrané základní tradice a paradigmata moderní sémiologie a sémiotiky jak z hlediska metody a teoretických motivací, tak z hlediska vědeckých regionů, ve kterých se utvářely. Např. anglosaská a naturalistická sémiotika (Peirce, Morris, Sebeok…), francouzský strukturalismus (Saussure, Greimas, Lévi-Strauss...) a post-strukturalismus (Derrida, Foucault, Kristeva…), ruský a český strukturalismus (R. Jakobson, pražská škola...), tartuzská škola (J. Lotman, B. Uspenskij...), italská sémiotika (U. Eco), sociální sémiotika (G. Kress, vztah sémiotiky a kritické analýzy diskursu), belgická tradice (J. M. Klinkenberg, sémiotika a rétorika) atp. Vysvětlete otázky a problémy historie a historiografie znakových teorií. Popište vybrané problémy historiografie dějin sémiotiky, charakterizujte hlavní otázky a problémy, vyberte si jeden směr, který blíže specifikujete (G. Manetti, A. Eschbach, J. Trabant, U. Eco, J. Deely, M. Foucault).


2. Lingvistická teorie znaku, sémiologie a strukturalismus. F. de Saussure: vysvětlete jeho pojetí znaku, popište kontext vzniku obecné lingvistiky a jejího vztahu k sémiologii. Porovnejte principy syntagmatiky a paradigmatiky, vysvětlete klíčové pojmy (diference, systém, struktura, hodnota znaku, řeč, jazyk, mluva). Popište prosazení a využití východisek strukturální lingvistiky v rámci tzv. strukturalismu (C. Lévi-Strauss, R. Barthes, M. Foucault, R. Jakobson). Uveďte možnosti kritiky strukturálně-lingvistického přístupu (např. z hlediska anglosaské sémiotiky nebo tzv. post-strukturalistické perspektivy).



4. Popište dílo Ch. S. Peirce a jeho význam pro sémiotiku: faneroskopie a otázka kategorizace semiósis, vztah sémiotiky a sémiosis. Znakové schéma, klasifikace a taxonomie znaků (raná a pozdní), rozdíly oproti de Saussureově koncepci. Vysvětlete Peircovo pojetí forem usuzování: dedukce, indukce a abdukce (klasifikace podle způsobu reprezentace závěru premisami, sylogistických modů, fází zkoumání). Vysvětlete Peircův pragmatismus a odlište jej od pozdějších pojetí. Srovnejte Peirceovo dělení sémiotiky na spekulativní gramatiku, formální logiku a čistou rétoriku s Ch. W. Morrisovou interpretací (syntaktika, sémantika, pragmatika). Popište význam Peircova díla v dalších současných sémiotických koncepcích a debatách. Znáte některé aplikace Peircovy znakové teorie? (Např. v teorii vědy, filosofii práva atd.) Popište je.


5.  Sémiotika a filosofie jazyka, problémy aplikované sémiotiky. Vysvětlete problémy a výhody aplikování sémiotických teorií a metod (např. v lingvistice, estetice, mediálních studiích, filosofii jazyka); srovnejte Vámi vybrané perspektivy a na specifickém problému, ukažte klíčové rozdíly nebo shody těchto vybraných perspektiv (např. Fregova a Peircova teorie významu, pojetí metafory u Jakobsona a Davidsona, různé pohledy na teorii komunikace atp.).


6. Popište základní charakteristiky teorie znaku v antické tradici a vyberte si jeden směr, který blíže specifikujete: presokratici, „naznačování“ a věštecká tradice; medicínská tradice (nutný znak, sémiotický charakter lékařského usuzování); Platón a problém vztahu fysis a nomos jako zdroje signifikace, problematika písma; Aristotelés: logická a „lingvistická“ teorie znaku, rozlišení tekmérion/eikos, enthyméma, sémeia,symbola), usuzování prostřednictvím znaku; teorie znaku u stoiků (pojem lekton, stoická ontologie a klasifikace znaků).


7. Popište základní charakteristiky teorie znaku ve středověku a pozdní scholastice. Vyberte si jeden směr, který blíže specifikujte: Augustinův obrat (signa naturalia/data), terministé (Petrus Hispanus, teorie signifikace a supozice) a modisté (Tomáš z Erfurtu: modi essendi, m. intelligendi, m. significandi), Roger Bacon. Barokní sémiotika J. Poinsota (znak jako relatio secundum esse), jezuité z Coimbry.


8. Popište charakteristiky teorie znaku v renesanční tradici a novověku a vyberte si jeden směr, který blíže specifikujete. Vztah magie a sémiotiky (hermetický drift, Foucaultův důraz na epistemologický zlom mezi renesančním a novověkým pojetím representace); ozvěny aristotelismu v renesanci a novověku v lékařské sémiotice. Vznik termínu sémiotika v novověku (J. Locke), význam Logiky z Port Royal. Kritika novověkého pojetí znaku (např. F. Nietzsche a teorie metafory, John Deely a kritika nominalistického pojetí sémiotiky).


9. Sémiotika ve filosofických perspektivách a teorii komunikace 20. a 21. století. U. Eco a jeho význam pro sémiotiku. Uveďte klasifikaci kódů na základě způsobu artikulace podle U. Eca, popište jeho teorii znaku. Vysvětlete Ecovo pojetí sémiosis ve vztahu k jiným autorům (zejm. ke strukturalismu, C. S. Peirceovi a J. Derridovi). Představte hlavní problémy Ecovy Teorie sémiotiky, zhodnoťte jeho výhody a nevýhody vůči jiným systémům. Popište koncepci Vámi vybraného současného sémiotika (s jakými metodami pracuje, v jaké oblasti atd.)


Povinná literatura:

DEELY, John. Four Ages of Understanding: The First Postmodern Survey of Philosophy from Ancient Times to the Turn of the Twenty-First Century. Toronto: University of Toronto Press, 2001. 0-8020-4735-1.

ECO, Umberto. Od stromu k labyrintu: historické studie o znaku a interpretaci. Praha: Argo, 2012. 978-80-257-0305-2.

ECO, Umberto. Teorie sémiotiky. Praha: Argo, 2009. 440 s. 978-80-257-0157-7

HJELMSLEV, Louis. O základech teorie jazyka. Praha: Academia 1972.

MANETTI, Giovanni. Theories of the Sign in Classical Antiquity. Bloomington: Indiana University Press, 1993.  0-253-33684-8.

PALEK, Bohumil. Sémiotika. Praha: Karolinum, 1997. 80-7184-356-3.

PEIRCE. Charles Sanders. Essential Peirce: Selected Philosophical Writings, I-II. Bloomington: Indiana University Press, 1992, 1998. 0-253-20721-5, 978-0-253-21190-3.

PEIRCE. Charles Sanders. Essential Peirce: Selected Philosophical Writings, I-II. Bloomington: Indiana University Press, 1992, 1998. 0-253-20721-5, 978-0-253-21190-3.

SAUSSURE, Ferdinand. Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia. 2007. 487 s. 978-80-200-1568-6.


Doporučená literatura:

CRUSE, Alan. A Glossary of Semantics and Pragmatics. Edinburgh: Edinburgh University Press 2006.  13-978-0-7486-2111-8.

DEELY, John. Introducing Semiotic: Its History and Doctrine. Bloomington: Indiana University Press, 1982.

DUCROT, Oswald, TODOROV, Tzvetan. Dictionnaire encyclopédique des sciences du langage. Paris: Seuil 1972. 480 s. 2-02-005349-7.

ESBACH, Achim, TRABANT, Jürgen. (eds.), History of Semiotics (Foundations of Semiotics). Philadelphia/Amsterdam: John Benjamins Publishing Company, 1983. 90-272-3277-6.

FOUCAULT, Michel. Slová a veci. Bratislava: Kalligram 2000. 80-7149-330-9. 978-80-257-0305-2.

GVOŽDIAK. Vít. Základy sémiotiky. Olomouc: Nakladatelství UP 2015.

SHORT, Thomas Lloyd. Peirce´s Theory of Signs. Oxford: Cambridge University Press 2009.

ŠVANTNER, Martin et al. Stopování sémiotiky. Červený Kostelec: Nakladatelství Pavel Mervart 2015.

ŠVANTNER, Martin-CHARVÁT, Martin-KARĽA, Michal. Archeologie znaku. Praha: Togga 2015.




Analytická filosofie I a II


1. Rozlíšenia: sémantika – pragmatika, ideálny jazyk – bežný jazyk. Na akých princípoch stojí prístup sémantiky a na akých prístup pragmatiky? Z akých dôvodov kritizujú tzv. zástancovia teórií ideálneho jazyka prístup teórií kladúcich dôraz na bežný jazyk a naopak? Demonštrácia a porovnanie ľubovoľne zvolených autorov (napr. raný a neskorý Wittgenstein, Russell a Austin apod.).


2. Artikulácia vzťahu jazyk – svet. Príklad logického atomizmu (B. Russell, L. Wittgenstein) – čo to sú logické atómy? Akým spôsobom sú spojené s jazykom? Akú úlohu hrá myslenie? Porovnanie s iným prístupom – napr. utváranie významu v jazykových hrách (L. Wittgenstein) alebo v sieti presvedčení (W.V.O. Quine a jeho holizmus).


3. Problém výrokov o identite. V čom spočíva problém informatívnosti výrokov o identite („Večernica je Zornica“)? Čo zaručuje ich objektivitu? Ako rieši tento problém sémantická teória G. Fregeho? (Rozpracovanie „sémantického trojuholníku“ na úrovni výrazov a viet. Ontologická povaha zmyslu – logická tvorba pojmov ako nesaturovaných funkcií a objektívna existencia myšlienok.) Povaha problému v Russellovej teórii priamej referencie. Analýza viet o identite („Walter Scott je autorom románu Waverley).


4. Logický pozitivizmus a historicko-filozofické súvislosti jeho vzniku (nadväznosť na predošlé pozitivistické smery a na L. Wittgensteina). Spôsobu verifikácie – ako vymedzenie významu a ako demarkačná línia vedeckosti. Kritika verifikácie (problém aktuálnej možnosti verifikácie, problém seba-vzťažnosti atď.).


5. Vývoj teórií deskripcie – vznik otázky ako odpoveď na problém výrazov bez referenta („Súčasný francúzsky kráľ je holohlavý“). Zakotvenie problému v sémantickej teórii priamej referencie (B. Russell). Logická analýza viet obsahujúcich deskripcie. P.F. Strawson a pragmatická kritika - výpoveď ako nositeľ pravdivostnej hodnoty, presupozície ako predpoklady úspešnej výpovede. „Zjednotenie“ u K Donellana – rozdelenie na referenčné a atributívne použitie deskripcie.


6. Vlastné mená a mená pre prirodzené druhy. Konotácia a denotácia vlastných mien – základy rozlíšenia u J.S. Milla. Teórie, ktoré popisujú vlastné mená ako konotujúce (G. Frege, B. Russell, J. Searle) a tie, ktoré popisujú vlastné mená ako priamo denotujúce (S. Kripke). Aké sú argumenty v prospech jednotlivých teórií? Ontologická otázka esencializmu.


7. Pragmatické analýzy jazyka. Rečový akt ako základná jednotka jazyka (J.L. Austin). Vymedzenia pojmov performatív a konštatív. Ako sú vymedzené podmienky úspešných aktov? Aké súčasti rečového aktu predstavujú lokúcia, ilokúcia a perlokúcia? Intencionálna teória významu. Prečo a ako zakladá P. Grice svoju sémantickú teóriu na pojme mienenia? Ako je vymedzený prirodzený a neprirodzený význam? Ako s touto teóriou súvisia konverzačné maximy a implikatúry (konvenčná a konverzačná)?


8. Otázka prekladu – objektívne (a relativizujúce) aspekty prekladu. Myšlienkový experiment radikálneho prekladu (W.V.O. Quine), jeho predpoklady (behaviorizmus) a dôsledky (holizmus). Neurčitosť prekladu a neurčitosť referencie ako reflexia vlastností jazyka. Analýza prekladu z pohľadu ďalších teórií – Fregeho sémantika, logický atomizmus (hľadanie objektívnych medzijazykových prvkov).


9. Nesúmerateľnosť pojmových schém. Príklady relativizmu v dielach B. Whorfa, T. Kuhna a P. Feyerabenda - v čom spočíva daný relativizmus a aké má dôsledky na prax jednotlivých aktérov (kultúr, vedcov). D. Davidson a jeho kritika nesúmerateľnosti prostredníctvom kritiky samotného pojmu „pojmová schéma“.



Vizuální rétorika I a II


1./ Obrat k obrazu. Obraz-text. Metaobraz. Medusa efekt. (Mitchell).

MITCHELL, W. J. T. Picture Theory. Essays on Verbal and Visual Representation, Chicago: The University of Chicago Press, 1994.


MITCHELL, W. J. T., What Do Pictures Want? The Lives and Loves of Images. Chicago: University Of Chicago Press, 2006.

MITCHELL, W.J.T. Slovo a obraz, in: Nelson R. S., Shiff R. (eds.), Kritické pojmy dejín umenia, Bratislava: Slovart, 2004. s. 79-91.

WORTH, S. (1991): Obrazy nemohou říkat ne. In: Sborník filmové teorie. Angloamerické studie, Praha: ČFÚ, s. 37-43.


2./ Zakázaný obraz. Tabu, kritika, cenzura. Ikonoklasmus. Ikona a modla. (Mondzain, Besancon)

BESANCON, A., Zakázaný obraz. Intelektuální dějiny obrazoborectví, Barrister and Principal, Praha, 2013.

MONDZAIN, M.-J. (2005): Image, Icon, Economy: The Byzantine Origins of the Contemporary Imaginary. Stanford: Stanford University Press.


MONDZAIN, M.-J. (2002): The Holy Shroud. How invisible hands weave the undecidable. In: Latour, B., Weibel, P., Iconoclash. Beyond the Image Wars in Science, Religion and Art. Cambridge: The MIT Press, s. 324-335.

FIŠEROVÁ, M. Obraz a moc. Rozhovory s francouzskými mysliteli. Praha: Karolinum.              


3./ Vztah obrazu a vědění. Hybrid. Fakt a fetiš. Iconoclash. Kaskády obrazů. (Latour). Režimy vizuality (Bryson, Jay).

LATOUR, B.; What is Iconoclash? In: Latour, B., Weibel,P., Iconoclash. Beyond the Image Wars in Science, Religion and  Art. Cambridge: The MIT Press.    

LATOUR, B. On the Modern Cult of the Factish Gods. Duke University Press 2009.

BRYSON, N., Gaze in the Expanded Field. In: FOSTER, H. (ed.) (1988): Vision and Visuality. Seattle: Bay Press, s. 87-108.

JAY, M.: Scopic Regimes of Modernity. In: FOSTER, H. (ed.) (1988): Vision and Visuality. Seattle: Bay Press, s. 3-20.


4./ Dějiny umění jako selekce a montáž. Obraz-symptom. Přežívající obraz. Kontaktní magie otisku. (Didi-Huberman).

DIDI-HUBERMAN, G. Confronting Images. Pennsylvania: The Pennsylvania State University Press, 2005.

DIDI-HUBERMAN, G. Invention of Hysteria. London: The MIT Press, 2003.

DIDI-HUBERMAN, G. (2008): Images Inspite of All. Chicago: The University of Chicago Press.

DIDI-HUBERMAN, G. Pred časom. Dejiny umenia a anachronizmus obrazov. Bratislava: Kalligram, 2006.


5./ Sociální sémiotika. Řeč i písmo vzniká z obrazů. Multimodalita. Styl a design. (Kress, van Leeuven).

KRESS. G. (2010): Multimodality. A Social Semiotic Approach to Visual Communication.

KRESS. G., VAN LEEUVEN, T. (2006): Reading Images. The Grammar of Visual Design.

London: Routledge.

VAN LEEUVEN, T. (2005): Introducing Social Semiotics. London: Routledge.

VAN LEEUVEN, T., JEWITT, C. (2001): Handbook of Visual Analysis. London: Sage.


6./ Rétorika technických obrazů: malba vs. fotografie. Obraz a technika. (Benjamin, Merleau-Ponty, Flusser).

BENJAMIN, W. Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. In: Dílo a jeho zdroj. Praha, Odeon, 1979.

MERLEAU-PONTY, M. Oko a duch a jiné eseje. Obelisk, Praha 1971, (s. 7-34).

FLUSSER, V.: Za filosofii fotografie. Praha: Hynek, 1994.

FLUSSER, V.: Do universa technických obrazů. Praha: OSVU, 2001.


7./ Rétorika digitálního obrazu: 5 principů nových médií, konvergence, interaktivita, produživatelé. (Manovich, Bruns).

BRUNS, A.: Blogs, Wikipedia, Second Life and Beyond: From Production to Produsage. New York: Peter Lang, 2008.

MANOVICH, L., Principy nových médií, in: Dvořák, T. (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 33-49.

MANOVICH, L., The Language of New Media, London, The MIT Press 2001.

MANOVICH, L., Software Takes Command. New York: Blossumbury 2013.





Poslední změna: 11. duben 2022 16:44 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Fakulta humanitních studií

Univerzita Karlova

Pátkova 2137/5

182 00 Praha 8 - Libeň


Všechny kontakty


Mgr. Marie Zetová

tajemnice studijního programu Elektronická kultura a sémiotika


Stránka na Facebooku


Jak k nám