Témata k SZZ Sémiotika a lingvistika (pro imatrikulaci do roku 2016)

Tato státní zkouška je zaměřená na teorii a dějiny sémiotiky a vybraná témata z analytické filosofie. Obsah požadovaných znalostí odpovídá tématům probíraným v rámci kurzů Úvod do sémiotiky, Dějiny sémiotiky, a Analytická filosofie I. a II.


Sémiotika


1. Popište základní charakteristiky teorie znaku v antice a vyberte si jeden směr, který blíže specifikujete: presokratici, „naznačování“ a věštecká tradice; hippokratická tradice (nutný znak, sémiotický charakter lékařského usuzování); Platón a problém vztahu fysis a jazyka, specifika písma, otázka nomos a fysis (dialogy Kratylos, Theaitétos, Faidros); Aristotelés: První analytiky a Rétorika (logická teorie znaku, rozlišení tekmérion/eikos, enthyméma, usuzování prostřednictvím znaku ve třech sylogistických figurách) a Peri Hermeneias (lingvistická teorie znaku, rozlišení sémeia / symbola); teorie znaku u stoiků (pojem lekton, stoická ontologie a klasifikace znaků).


2. Popište základní charakteristiky teorie znaku ve středověku a pozdní scholastice vyberte si jeden směr, který blíže specifikujte: Augustinův obrat (signa naturalia/data), IV. kniha Sentencí Petra Lombardského, terministé (Petrus Hispanus, teorie signifikace a supozice) a modisté (Tomáš z Erfurtu: modi essendi, m. intelligendi, m. significandi), Roger Bacon. Barokní sémiotika J. Poinsota (znak jako relatio secundum esse), jezuité z Coimbry (Petrus Fonseca, Domingo de Soto).


3. Popište charakteristiky teorie znaku v renesanční tradici a novověku a vyberte si jeden směr, který blíže specifikujete. Vztah magie a sémiotiky (hermetický drift, Foucaultův důraz na epistemologický zlom mezi renesančním a novověkým pojetím representace), ozvěny aristotelismu v renesanci a novověku v lékařské sémiotice. Vznik termínu sémiotika v novověku (J. Locke), význam Logiky z Port Royal. Kritika novověkého pojetí znaku (F. Nietzsche a teorie metafory, John Deely a kritika nominalistického pojetí sémiotiky).


4. Popište dílo Ch. S. Peirce a jeho význam pro sémiotiku: faneroskopie a otázka kategorizace semiósis, vztah sémiotiky a sémiosis. Znakové schéma, klasifikace a taxonomie znaků (raná a pozdní), rozdíly oproti de Saussureově koncepci.


5. Znáte některé aplikace Peircovy teorie? (např. v teorii vědy, filosofii práva atd.) Popište je. Formy usuzování: dedukce, indukce a abdukce (klasifikace podle způsobu reprezentace závěru premisami, sylogistických modů, fází zkoumání). Abduktivní inference a její aplikace (vyberte si jeden směr, který blíže specifikujete: rétorika, teorie umění, logika, biosémiotika). Peircův pragmatismus (teorie významu a logika vědy). Srovnejte Peirceovo dělení sémiotiky na spekulativní gramatiku, formální logiku a čistou rétoriku s Ch. W. Morrisovou interpretací (syntaktika, sémantika, pragmatika).


6. D. F. de Saussure: vysvětlete jeho pojetí znaku, popište kontext vzniku obecné lingvistiky a jejího vztahu k sémiologii. Porovnejte principy syntagmatiky a paradigmatiky. V jakém vztahu je k oběma pojmům pojem redundance? V čem spočívá výhoda strukturálně lingvistické analýzy? Kteří autoři a jak využili syntagmatická a paradigmatická pravidla k definici a dělení vlastních systémů? (v rámci tzv. strukturalismu a poststrukturalismu).


7. Kodaňská škola, Louis Hjelmslev. Představte základní perspektivy a problémy důležité pro lingvistiku a sémiotiku, popište Hjelmslevovu kritiku Saussureova systému.


8. Uveďte klasifikaci kódů na základě způsobu artikulace podle U. Eca, popište jeho teorii znaku. Vysvětlete Ecovo pojetí sémiosis ve vztahu k jiným autorům (zejm. k C. S. Peirceovi a J. Derridovi). Představte hlavní problémy Ecovy Teorie sémiotiky, zhodnoťte jeho výhody a nevýhody vůči jiným systémům.


9. Popište vybrané problémy historiografie dějin sémiotiky, charakterizujte hlavní otázky a problémy, vyberte si jeden směr, který blíže specifikujete: G. Manetti, A. Eschbach, J. Trabant, U. Eco, J. Deely, M. Foucault.


10. Aplikovaná sémiotika: vyberte si jednoho z probíraných autorů, představte základy jeho sémiotické perspektivy a popište způsoby a možná úskalí aplikovatelnosti této perspektivy (např. Peirceova teorie interpretantu a vizuální nebo audiální umění, U. Eco a jeho sociálně kritická sémiotika masové komunikace, B. Latour a jeho aplikace sémiotiky v rámci teorie sítí, Ecova teorie kódů a možnosti její aplikace v oblasti nových médií, Peircova teorie znaku v teorii argumentace apod.)



POVINNÁ LITERATURA:



DEELY, John. Four Ages of Understanding: The First Postmodern Survey of Philosophy from Ancient Times to the Turn of the Twenty-First Century. Toronto: University of Toronto Press, 2001. 0-8020-4735-1.


ECO, Umberto. Od stromu k labyrintu: historické studie o znaku a interpretaci. Praha: Argo, 2012. 978-80-257-0305-2.


ECO, Umberto. Teorie sémiotiky. Praha: Argo, 2009. 440 s. 978-80-257-0157-7


HJELMSLEV, Louis. O základech teorie jazyka. Praha: Academia 1972.


MANETTI, Giovanni. Theories of the Sign in Classical Antiquity. Bloomington: Indiana University Press, 1993.  0-253-33684-8.


PALEK, Bohumil. Sémiotika. Praha: Karolinum, 1997. 80-7184-356-3.


PEIRCE. Charles Sanders. Essential Peirce: Selected Philosophical Writings, I-II. Bloomington: Indiana University Press, 1992, 1998. 0-253-20721-5, 978-0-253-21190-3.


PEIRCE. Charles Sanders. Essential Peirce: Selected Philosophical Writings, I-II. Bloomington: Indiana University Press, 1992, 1998. 0-253-20721-5, 978-0-253-21190-3.


SAUSSURE, Ferdinand. Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia. 2007. 487 s. 978-80-200-1568-6.


Plus je třeba znát u specifických otázek, které si studující vybere alespoň jeden primární (či pramenný) text.


Doporučená literatura:


ASHWORT, Earline J. The Tradition of Medieval Logic and Speculative Grammar, from Anselm to the End of Seventeenth Century: A Bibliography from 1836 Onwards.  Toronto: Pontifical Institute of Mediaeval Studies, 1978. 111 s. 0-88844-358-7.


CRUSE, Alan. A Glossary of Semantics and Pragmatics. Edinburgh: Edinburgh University Press 2006.  13-978-0-7486-2111-8.


DEELY, John. Introducing Semiotic: Its History and Doctrine. Bloomington: Indiana University Press, 1982. 246 s. 0-253-20287-6.


DUCROT, Oswald, TODOROV, Tzvetan. Dictionnaire encyclopédique des sciences du langage. Paris: Seuil 1972. 480 s. 2-02-005349-7.


ESBACH, Achim, TRABANT, Jürgen. (eds.), History of Semiotics (Foundations of Semiotics). Philadelphia/Amsterdam: John Benjamins Publishing Company, 1983. 90-272-3277-6.


FOUCAULT, Michel. Slová a veci. Bratislava: Kalligram 2000. 80-7149-330-9. 978-80-257-0305-2.


SHORT, Thomas Lloyd. Peirce´s Theory of Signs. Oxford: Cambridge University Press 2009.


ŠVANTNER, Martin et al. Stopování sémiotiky. Červený Kostelec: Nakladatelství Pavel Mervart 2015.



Analytická filosofie


1. Rozlíšenia: sémantika – pragmatika, ideálny jazyk – bežný jazyk. Na akých princípoch stojí prístup sémantiky a na akých prístup pragmatiky? Z akých dôvodov kritizujú tzv. zástancovia teórií ideálneho jazyka prístup teórií kladúcich dôraz na bežný jazyk a naopak? Demonštrácia a porovnanie ľubovoľne zvolených autorov (napr. raný a neskorý Wittgenstein, Russell a Austin apod.).


2. Artikulácia vzťahu jazyk – svet. Príklad logického atomizmu (B. Russell, L. Wittgenstein) – čo to sú logické atómy? Akým spôsobom sú spojené s jazykom? Akú úlohu hrá myslenie? Porovnanie s iným prístupom – napr. utváranie významu v jazykových hrách (L. Wittgenstein) alebo v sieti presvedčení (W.V.O. Quine a jeho holizmus).


3. Problém výrokov o identite. V čom spočíva problém informatívnosti výrokov o identite („Večernica je Zornica“)? Čo zaručuje ich objektivitu? Ako rieši tento problém sémantická teória G. Fregeho? (Rozpracovanie „sémantického trojuholníku“ na úrovni výrazov a viet. Ontologická povaha zmyslu – logická tvorba pojmov ako nesaturovaných funkcií a objektívna existencia myšlienok.) Povaha problému v Russellovej teórii priamej referencie. Analýza viet o identite („Walter Scott je autorom románu Waverley).


4. Logický pozitivizmus a historicko-filozofické súvislosti jeho vzniku (nadväznosť na predošlé pozitivistické smery a na L. Wittgensteina). Spôsobu verifikácie – ako vymedzenie významu a ako demarkačná línia vedeckosti. Kritika verifikácie (problém aktuálnej možnosti verifikácie, problém seba-vzťažnosti atď.).


5. Vývoj teórií deskripcie – vznik otázky ako odpoveď na problém výrazov bez referenta („Súčasný francúzsky kráľ je holohlavý“). Zakotvenie problému v sémantickej teórii priamej referencie (B. Russell). Logická analýza viet obsahujúcich deskripcie. P.F. Strawson a pragmatická kritika - výpoveď ako nositeľ pravdivostnej hodnoty, presupozície ako predpoklady úspešnej výpovede. „Zjednotenie“ u K Donellana – rozdelenie na referenčné a atributívne použitie deskripcie.


6. Vlastné mená a mená pre prirodzené druhy. Konotácia a denotácia vlastných mien – základy rozlíšenia u J.S. Milla. Teórie, ktoré popisujú vlastné mená ako konotujúce (G. Frege, B. Russell, J. Searle) a tie, ktoré popisujú vlastné mená ako priamo denotujúce (S. Kripke). Aké sú argumenty v prospech jednotlivých teórií? Ontologická otázka esencializmu.


7. Pragmatické analýzy jazyka. Rečový akt ako základná jednotka jazyka (J.L. Austin). Vymedzenia pojmov performatív a konštatív. Ako sú vymedzené podmienky úspešných aktov? Aké súčasti rečového aktu predstavujú lokúcia, ilokúcia a perlokúcia? Intencionálna teória významu. Prečo a ako zakladá P. Grice svoju sémantickú teóriu na pojme mienenia? Ako je vymedzený prirodzený a neprirodzený význam? Ako s touto teóriou súvisia konverzačné maximy a implikatúry (konvenčná a konverzačná)?


8. Otázka prekladu – objektívne (a relativizujúce) aspekty prekladu. Myšlienkový experiment radikálneho prekladu (W.V.O. Quine), jeho predpoklady (behaviorizmus) a dôsledky (holizmus). Neurčitosť prekladu a neurčitosť referencie ako reflexia vlastností jazyka. Analýza prekladu z pohľadu ďalších teórií – Fregeho sémantika, logický atomizmus (hľadanie objektívnych medzijazykových prvkov)


9. Nesúmerateľnosť pojmových schém. Príklady relativizmu v dielach B. Whorfa, T. Kuhna a P. Feyerabenda - v čom spočíva daný relativizmus a aké má dôsledky na prax jednotlivých aktérov (kultúr, vedcov). D. Davidson a jeho kritika nesúmerateľnosti prostredníctvom kritiky samotného pojmu „pojmová schéma“.



Pro studenty kteří nastoupili dřív:

Otázky ke státní zkoušce Sémiotika a lingvistika najdete ve studijním systému.

Ale pozor! Jedna sada otázek je pro magisterské studenty, kteří nastoupili do studia v roce 2011 a dříve, druhá pro studenty, kteří studují od roku 2012 a později. Stáhněte si tedy správnou variantu otázek!





Poslední změna: 11. duben 2022 16:31 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Fakulta humanitních studií

Univerzita Karlova

Pátkova 2137/5

182 00 Praha 8 - Libeň


Všechny kontakty


Mgr. Marie Zetová

tajemnice studijního programu Elektronická kultura a sémiotika


Stránka na Facebooku


Jak k nám