Tomáš Zítko: ****************************************************************************************** * „Debata o surrealismu není věcí minulosti“ ****************************************************************************************** S absolventem programu Elektronická kultura a sémiotika Tomášem Zítkem jsme hovořili o tom magisterské studium u nás, o jeho současném zaměstnání, a také o psychoanalýze a českém su se nyní věnuje v rámci svého doktorského projektu. Jaká byla Tvoje cesta na FHS, konkrétně na obor EKS? Na jaké škole jsi studoval předtím a v navazujícím magisterském studiu pokračovat právě v rámci našeho programu? Před EKS jsem studoval v Hradci Králové obor Sociologie, v němž jsem ale nechtěl pokračova mě totiž zaujala psychoanalýza, začal jsem proto hledal cestu, jak bych se jí mohl věnovat bakalářského studia mi byl doporučen magisterský obor EKS jako jedna z možností, kde bych širokému záběru vyučujících, psychoanalýzu studovat a zároveň docházet na několik předmětů jsou na ni z velké části zaměřené. Věděl jsem, že na EKS působí například doc. Josef Fulka psychoanalýzu dlouhodobě zajímá, což mě zaujalo, a v podstatě od začátku jsem měl v plánu psát také magisterskou práci. Myslím, že jsem se ani na žádný jiný magisterský obor nehlás relativně jasnou vizi, čemu bych se chtěl během studia věnovat. Naplnilo studium EKS Tvoje očekávání? V tomto ohledu určitě ano. Myslím si, že studijní program a vyučující mi poskytli nejenom volnost při výběru témat seminárních a jiných prací, ale rovněž mi pomohli přistupovat k p z různých, častokrát velmi odlišných perspektiv. Hned několikrát jsem se například v semin pokoušel spojit prakticky nespojitelná témata, což někdy skončilo docela fiaskem. Nicméně může být krok v před, ostatně seminární práce jsou tady právě od toho. Na konci studia jse psal magisterskou práci na téma Vývoj pojmu předeterminovanosti ve Freudových teoriích. Za samozřejmě rád a snad i výsledek, kterého jsme v té práci dosáhli, není úplně marný. Pro program EKS je charakteristické, že seznamuje studující s poměrně širokou škálou human zaměřených na studium komunikace a médií. V čem je podle Tebe přínosné zabývat se psychoan dalších oblastí, jako jsou literární věda, sémiotika a rétorika nebo vizuální studia? Obecně bych řekl, že psychoanalýza může obsáhnout poměrně širokou škálu témat, k nimž má c koneckonců ukázal ve svých textech sám Freud, když psychoanalytickou teorii rozšířil za hr světa subjektu. Za zmínku stojí mimo jiné jeho exkurzy do kultury, historie, literatury, n Vystoupil tak z čistě terapeutického pole a pokusil se představit psychoanalýzu jako kompl člověku a jeho činnosti, jež neodpovídají nějakému statickému předmětu studia nezávislému procesech. Dobrým příkladem je právě třeba literatura. Psychoanalýza poskytuje množství ná jsou při literární interpretaci užitečné, a to častokrát natolik svébytným způsobem, že mů vlastní teorii literatury. V současné době studuješ doktorský program Sémiotika a filozofie komunikace, který na magi EKS navazuje. Co Tě motivovalo k postgraduálnímu studiu a čím se v něm konkrétně zabýváš? Doktorát jsem zvažoval již delší dobu během magisterského studia, ale nakonec byl mojí hla zřejmě samotný kolektiv, který vytváří vlídné a kolegiální prostředí pro otevřenou diskuzi teoretických oblastí. Během studia jsem také poznal množství lidí, ať už doktorandů, nebo nimiž je radost spolupracovat a něco vytvářet. Na doktorátu se konkrétně zabývám vlivem ps český surrealismus a pokouším se zjistit, jakým způsobem se propisuje psychoanalytická teo období české surrealistické tvorby, konkrétně poezie. Samotné téma tak nějak přirozeně vyp zájmů a diskuzí s lidmi, s nimiž jsem se seznámil během studia na FHS. Surrealismus má v českém prostředí výraznou tradici. Je zde podle Tebe i v současnosti – a umělecký proud, nebo životní styl – stále „živý“ a aktuální? Životním stylem si nejsem tak jistý, to je asi otázka na samotné surrealisty. Nicméně surr jistém smyslu stále aktuální. Můžu zmínit třeba nejznámějšího představitele současného čes Jana Švankmajera, který je stále činný, ať už v oblasti filmu nebo výtvarného umění. Z jin to třeba surrealistický časopis Analogon, kterému nedávno vyšlo jubilejní sté číslo. To je příklad toho, že debata o surrealismu není věcí minulosti, i když z akademického hlediska současné době jsou vědecké práce o surrealismu orientovány spíše historicky. To samé se ko ve své práci dělat také. Aby však nezapadla řada lidí, kteří stále vydávají vlastní tvorbu namátkově ještě Františka Dryje nebo třeba Romana Telerovského – oba píší surrealisticky l Stejně jako většina doktorandů při studiu zároveň pracuješ. Prolíná se nějak Tvoje studijn Tvým pracovním životem? Nijak zvlášť. Pracuju s lidmi se schizofrenií, s nimiž jsem v úzkém kontaktu při jejich ka záležitostech. Mám tak možnost sledovat, jakým způsobem přemýšlí a jak fungují v nejrůzněj ale nejedná se o žádný výzkum. Alespoň ne takový, jaký prováděl Zbyněk Havlíček, jeden z n českých surrealistů, který byl schizofrenií nesmírně fascinován a jako psychiatr se s ní s každodenním pořádku. Publikoval množství studií a přednášek, kde myšlení schizofreniků při imaginaci surrealistických básníků. Havlíčkova zkušenost byla tedy odlišná od té mé, přest práce zdá zajímavá a Havlíčkovy texty velmi inspirující. A uvažuješ, s ohledem na předmět svého odborného zájmu, že bys sám podstoupil psychoanalyt Výcvik je už delší dobu mým cílem. Mám v plánu přihlásit se na individuální psychoanalytic do České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii a ve vzdálenější budoucnosti se p vlastní terapeutické praxi. Bez předchozího studia psychologie je sice trochu obtížnější s výcviku dostat, ale lze žádat o výjimku a uchazeče přijmout i tak. Výcviků v různých směre je v dnešní době obrovské množství a jsou i takové, na které se dá dostat relativně bez pr uvidíme. Marie Zetová, únor 2024